Sphenolepis lepidota (E.Bayer) J.Kvaček et Halamski in Halamski, Kvaček & Svobodová

Plant Fossil Names Registry Number: PFN000350

Act LSID: urn:lsid:plantfossilnames.org:act:350

Authors: J. Kvaček & A. T. Halamski

Rank: species

Basionym: Sequoia lepidota E.Bayer

Reference: Halamski, A. T., Kvaček, J. & Svobodová, M. (2018): Fossil mega- and microflora from the Březno Beds s.s. (Bohemian Cretaceous Basin, Coniacian). – Review of Palaeobotany and Palynology 253: 123–138.

Page of description: 128

Illustrations or figures: pl. II, figs 5, 7, 8, 10–12, pl. III, fig. 9

Types

Syntype F 359, National Museum, Prague, the Czech Republic
Figures: figs 6, 7

Note: This syntype is refugured by Halamski et al. (2018: Rev. Palaeobot. Palynol., 253: pl. II, fig. 5, 11, 12). They use term "holotype" for this specimen but it seems to be incorrect.

Syntype F 4647, National Museum, Prague, the Czech Republic
Figures: fig. 8

Note: This syntype is refugured by Halamski et al. (2018: Rev. Palaeobot. Palynol., 253: pl. III, fig. 9).

Original diagnosis/description

[p. 8] Velmi krásně zachovaná větévka se šiškou poněkud porouchanou usnadňuje srovnání s popsanými již Sequoiami. Větve byly ohebné a zachovaly se všude jen kusy se šupinovitými listy, tak že jest pravděpodobno, že druh ten neměl delších jehlic; listy zachovaných kusů větví jsou vesměs stejné (netvoří žádných přechodů), šupinovité, krásně lodičkovitě vyduté, silně kožovité, s polovice tu a tam i přes to vyniklou stopou sbíhavé, s polovice jsou volné, šikmo nahoru mířící s ostrým kýlem na hřbetě, ku špici teprve zcela malounko dovnitř zahnuté a v krátkou ale velmi ostrou špičku, což na našem zvětš. obrazu 8. ještě poněkud slabě je vyznačeno, vybíhající. Listy musily býti pevné, neboť tvrdý kraj listový a zvláště pevný kýl na hřbetě jakož i ostrá jemná špice zachovaly se velmi krásně v kompaktním mastném slínu. Délka takového šupinovitého listu i se sbíhající basí obnáší 4 mm a šířka sotva 1 mm přestupuje. Šiška jest 1 cm zšíří a 1 cm zdélí, ačkoliv se zdá, že nebyla docela kulatá, avšak dle postavení šupin nebyla zajisté více než sotva o polovinu delší. Sedí na větévce 2 cm dlouhé a právě tak Šupinaté jako jsou větévky ostatní.
Šiška jest v dolejší polovině celá zachována, jen šupiny jsou poněkud silně k sobě sraženy. Hoření polovina šišky jest z předu odražena, tak že vidíme zadní šupiny z nitra a se strany. Šupiny mají podobu štítku více oblou 3 mm zšíří a nesou pupek (umbo) poněkud na hořejší polovinu pošinutý, asi 1 mm široký, trochu vypouklý, světleji zbarvený, jenž ještě u jedné šupiny (a) má vejčitou konkavní, pěkně zřetelnou jizvu, po opadlé špičce (mucro).

[p. 37] Ein sehr schön erhaltenes Aestchen sammt einem ziemlich gut erhaltenen Zapfen. Die Aeste waren fest, aber geschmeidig und die Blätter waren überall nur schuppig, wovon uns noch auch 2 andere Reste überzeugen. Die Schuppenblätter sind alle gleich, schon kahnförmig ausgehöhlt, lederartig fest, sammt der herablaufenden Blattspur 4 mm lg., wovon die Hälfte der freien Blattspreite zukommt, di in der Mitte des Rückens mit einem festen auch an plattgedrückten Blättern gut wahrnehmbaren Kiele versehen ist und gegen die Spitze hin ganz wenig gebogen, am Ende in ein feines, sehr scharfes, aber kurzes Spitzchen hinauslauft, was an der beigegebenen, vergrösserten Figur 8 noch nicht ganz naturgetreu wiedergegeben ist. Der Zapfen ist scheinbar rundlich 1 cm lg. und ebenso breit, allein man sieht an dem Original, dass der Zapfen oben abgebrochen ist und wahrscheinlich noch um die Hälfte länger sein dürfte, was ich aus der Grösse der obersten erhaltenen Zapfen-Schuppen annehmen muss. Unten ist der Zapfen gut erhalten, nur die Schuppen sind ein wenig gepresst, die obere Hälfte desselben ist dagegen vorne abgesprungen, so dass man theils nur die Abdrücke der Schuppen und zwar von der Seite als auch von unten, theils ihre noch erhaltenen Stiele sammt der Zapfenspindel wahrnehmen kann. Die Schildchen sind rundlich 3 mm breit und wie eine Schuppe sehr schon zeigt, tragen sie in der Mitte einen etwa 1 mm breiten, etwas erhabenen und ein wenig nach oben gesetzten Umbo, der sich von der tiefbraunen Farbe des Schildchens durch seine hellere Oberfläche schon abhebt und in seinem Centrum eine ausserordentlich deutlich ausgeprägte, concave, längliche Narbe nach dem abgefallenen Mucro führt, die sich aber nicht von der linken zur rechten Seite also transversal hinzieht, sondern median der Lange nach daraufsitzt; es war also der Mucro unten verzogen und abgeplattet und zwar umgekehrt, als es bei den sehr ähnlichen Zapfenschildchen bei Sequoia sempervirens der Fall ist ; dafür spricht auch die Form der Schuppenblätter. Nebst dem entsprechen die Schildchen mit ihrer angenfällig rauher, wie ausgefressener Oberfläche vollständig denen der Sequoia sempervirens, so dass wir nach allem sicher schliessen dürfen, dass hier nur ein Sequoia-Rest vorliegt.

Stratigraphy

Cretaceous, Upper Cretaceous, Coniacian
Měkký šedý slín/Weicher, grauer Thonmergel (Bayer 1893)

Březno Formation (Halamski et al. 2018: Rev. Palaeobot. Palynol., 253: 128)

Locality

Czech Republic
Březno

Plant fossil remain

macro- and meso-fossils-embryophytes except wood

Comments

Use comments to notify PFNR administrators of mistakes or incomplete information relevant to this record.